Zhodnocení Posledního puchýře 2011

Poslední puchýř 2011 v Kopřivnici

Ve dnech 17. – 20. 11. 2011 proběhl v Kopřivnici jubilejní 40. ročník Posledního puchýře. Co tomu ale předcházelo? 7. 3. 2009 se uskutečnila konference Moravskoslezské oblasti, na které byl náš odbor požádán, aby v roce 2011 zorganizoval 40. ročník Posledního puchýře. Prohlásil jsem, že pokud bude souhlasit členská základna a pomohou nám i turisté ze spřátelené organizace KČT Příbor, tak bychom do toho šli. To jsem ale ani ve snu netušil, co nás čeká, a co všechno příprava takovéto akce obnáší. Předseda KČT Příbor prohlásil, že „my budeme jen takové hostesky, vše ostatní za nás udělá oblast“. Tak to jsem si teda nemyslel, a to jsem ještě nevěděl, co nás všechno bude čekat, jak organizačně náročná to bude akce. 15. 1. 2010 byl navržen a odsouhlasen termín konání Posledního puchýře. Z přítomných 91 účastníků bylo 90 pro uskutečnění této akce, jen jeden byl proti. Akce byla odsouhlasena. Pustili jsme se do jednání a přípravy této akce.

Začalo se jednat, co kdo zajistí a na čem se bude podílet. Hlavními organizátory bylo 7 členů výboru KČT Kopřivnice, 4 členové výboru KČT Příbor a 2 zástupci Moravskoslezské oblasti. Během roku a půl jsme se snažili věci dávat do pořádku, připravovat program, trasy. Hlavně ze studijních důvodů jsme se vydali i na 39. ročník Posledního puchýře do Vizovic, abychom viděli, jak taková akce vypadá a co vše bude obnášet. Většina z nás viděla takovou akci vůbec poprvé. Dlužno říci, že jsme byli dosti zklamáni prezentací naší akce, kterou měla zajistit MS oblast – nebyl instalován baner jako upoutávka na akci, plakátky naší akce jsme museli hledat, a nebyl vůbec představen náš program ve formě skládanky, který v té době již byl až na jednu nevyjasněnou akci připraven. Po absolvování tohoto ročníku a převzetí štafety jsme se vrátili zpět a snažili se vyvarovat chyb, kterých jsme si všimli.

Začínají různá jednání se zástupci města, muzeí a dalšími institucemi, obtížně se shánějí sponzoři. Ne vždy se vše daří k úplné spokojenosti. Hned na začátku roku 2011 byl zřízen speciální účet akce, a na webové stránky Posledního puchýře, které fungovaly už od podzimu 2010, byla doplněna elektronická přihláška. Od samého počátku začínají přicházet první přihlášky a objednávky akcí, nejen elektronicky, ale i běžnou poštou. Vedeme pečlivou evidenci přihlášek, požadavků a objednávek.

11. 7. 2011 se ocitám v nemocnici, po propuštění 14. 7. 2011 místo abych jel domů, zúčastňuji se jednání o rozpočtu na tuto akci.

Schůzky organizačního štábu bývaly vždy podle potřeby, nejčastěji ale vždy po měsíci. V průběhu měsíců října a listopadu 2011 už po 14 dnech, anebo ještě kratší době, kdy se řešily poslední úkoly.

Před samotnou akcí jsme připravili 2 výstavy k Poslednímu puchýři 2011, a to ve vestibulu Městského úřadu a druhou ve foayé kina Puls v Kulturním domě, obě od 1. do 30. listopadu.

Nastává čtvrtek 17. 11., kdy přijíždějí první účastníci Puchýře. Nastává „frmol“, při kterém není čas na odpočinek. 140 organizátorů pomáhá při této akci (zajištění ubytoven, jídelen, zájezdů, promítání, besed, příprava vestibulu Kulturního domu a společenského sálu, služby při prezentaci, na trasách, prodeji upomínkových předmětů a vstupenek, pořadatelská služba apod.). Členové štábu jsou na nohou nepřetržitě po 4 dny od časného rána do pozdního večera. Nakonec přichází neděle 20. 11. a konec této akce. Je po 14. hodině a v Kulturním domě Kopřivnice již není po akci ani památky, jakoby se tady nic nedělo.

Krátká rekapitulace. Této akce se zúčastnilo na 1400 turistů, oficiální počet je 1353, plus 140 organizátorů. Měli jsme i 33 účastníků ze zahraničí – Slovenska, Polska a Německa. Je pravda, že jsme čekali trochu vyšší počet domácích turistů – taky nás zklamal přístup okolních oddílů a celé Moravskoslezské oblasti.

Už od čtvrtku bylo pro zájemce připraveno zimní táboření v Janíkově sedle, které se v této lokalitě uskutečnilo vůbec poprvé (i naposledy), a také poprvé na podobné akci. Zimního táboření se zúčastnilo 18 stálých táborníků z celé republiky. Mohlo jich být i více, kdyby souběžně neprobíhalo zimní táboření na Bukovci.

V pátek 17. 11. se uskutečnily 4 autobusové zájezdy. První zájezd – Kopřivnice, Tichá, Kozlovice, Hukvaldy – absolvovalo 91 turistů plus dva vedoucí ve dvou autobusech. Zájem byl i větší, ale nebylo tolik místa při připravených exkurzích. To se týkalo hlavně druhého zájezdu na přehradu Morávka, kam mohl být vypraven pouze 1 plně naložený autobus. Také na třetí zájezd do Valašského Meziříčí byly vypraveny 2 autobusy. Čtvrtý zájezd do Nového Jičína a Kunína absolvovalo 26 turistů v malém autobuse.

Na páteční večer jsme navíc připravili 2 promítání s besedou – o pohoří Altaj a o Kanadě, a besedu o historii Kopřivnice a okolí. Došlo také ke slavnostnímu přijetí organizátorů akce na radnici u starosty města, na které byli pozváni také zástupci ústředí KČT, Moravskoslezské oblasti KČT a zástupci slovenského KST.

V sobotu 19. 11. byl hlavní den akce – pochody PP 2011. Připravili jsme 10 tras o délkách od 6 do 40 km. 7 tras připravil KČT Kopřivnice, 3 trasy KČT Příbor. Na tyto trasy se odjíždělo připraveným autobusem, nebo vlakovými spoji. Největší zájem byl o 16 km trasu, vedoucí z centra města na Bílou horu přes Štramberk, Lichnov, Janíkovo sedlo a Šostýn zpět do Kopřivnice, které se zúčastnilo 515 turistů. Své zájemce si však našly i všechny ostatní trasy. Pro všechny účastníky byl připraven balíček s mapami zvolené trasy, Lašské naučné stezky, s informační brožurkou, kterou vytvořil náš klub, kalendáříčky s motivy Kopřivnice na rok 2012, občerstvením ve formě místní speciality štramberských uší, a dalšími propagačními materiály. V rámci pochodů bylo zajištěno mimořádné otevření rozhledny Bílá hora, kterou navštívilo 254 návštěvníků (v neděli dopoledne pak dalších 15). Službu u rozhledny zajišťovali členové klubu i dobrovolníci z řad příznivců.

Od časného rána byly v provozu nejen pro účastníky pochodů před Kulturním domem stánky s občerstvením – koláči, vařonkou, a hlavně se zvěřinovými a hovězími guláši i specialitami z udírny šéfkuchaře z Hovězího u Vsetína.

Další akcí, která se na Puchýřích objevila vůbec poprvé, byl Pohádkový les pro děti, kterého se zúčastnilo 96 dětí a členů doprovodu. Tato akce probíhala na nejkratší 6-km trase.

V sobotu večer se konal společenský večer, na kterém vystoupil jako hlavní účinkující Elvis Presley Revival Band, k poslechu hrála skupina T.N.T. Součástí večera bylo slavnostní předání štafety příštím pořadatelům z Plzně, za účasti členů ústředí KČT i KČT Moravskoslezské oblasti.

Pro předem přihlášené turisty byl připraven raut v atraktivním prostředí Technického muzea Tatra, který se nachází ve stejném objektu jako Kulturní dům.

V neděli dopoledne byly dvě vycházky s průvodcem po nejzajímavějších místech v okolí. Jedna byla po okolí Kopřivnice, druhá historickým Štramberkem. Vycházek se zúčastnilo 117 a 52 turistů, kteří se seznámili i s historií a pověstmi z těchto míst. Nelze také nevzpomenout, že jsem více jak 40 účastníkům ukázal rodný domek Emila Zátopka, legendárního běžce a českého sportovce století, který zde žil a bydlel v době svého mládí. O místě rodného domku nemají ponětí ani mnozí místní občané.

Po všechny 4 dny bylo možno navštěvovat 3 kopřivnická muzea, muzeum Zdeňka Buriana ve Štramberku i příborská muzea, kde byly zajištěny slevy. Vstupenky bylo možno zakoupit v předprodeji, i ve dnech akce. Pro celou akci byl zhotoven speciální odznak a turistická razítka s logem akce, které bylo možno zakoupit v předprodeji i na akci samotné, a také vizitky s obrázky místních zajímavostí.

Kapacity našich hotelů, ubytoven i tělocvičen byly zaplněny takřka do posledního místa. Nikoho jsme ale neodmítli, všem jsme se snažili vyhovět a najít mu nějaké místečko. V rámci možností jsme brali ohledy i na přání a požadavky přihlášených turistů. Nejvzdálenější ubytování bylo na internátech a v penzionu Stará škola ve Štramberku, tedy v dosahu 2 km od centra akce. Nelze nepodotknout, že většina účastníků byla spokojena jak s ubytováním a stravováním, tak se zájezdy, vycházkami, společenským večerem, s trasami a organizací. Dík patří organizačnímu štábu i dalším pomocníkům z řad členů i nečlenů, bez jejichž pomoci by uspořádání takové akce bylo nemožné.

Počasí sice mohlo být lepší, sluníčko se ukázalo jen ve čtvrtek, ale celkově nám přálo. Nepršelo, nebyl sníh, ani větší mlha, jen zamračeno a opar. Celkově panovala spokojenost s touto akcí, mnozí prohlásili, že se ještě s takovou akcí nesetkali a že jsme nasadili laťku hodně vysoko. To člověka potěší. Přesto si dovolím vyslovit myšlenku za všechny naše organizátory – kdybychom jen tušili náročnost této akce, nikdy bychom do ní nešli. Ale zvládli jsme to se ctí, ostudu jsme si určitě neudělali. Věříme, že svým přátelským přístupem k hostům, bohatostí programu i úrovní organizace jsme vytvořili podmínky pro to, aby se k nám návštěvníci i v budoucnu rádi vraceli.

Za všechny organizátory předseda KČT Kopřivnice a organizačního štábu Josef Poruba