Původně malá osada se sklárnami na nezalesněném vrcholu v tzv. Zadních horách na hranici Moravy, Slezska a Slovenska. Svůj název dostala podle události kolem r. 1830, kdy pašeráci tabáku zabili hlídače zemské hranice a v místě, kde jej pohřbili, vztyčili mohylu a kříž z čerstvě otesaného smrkového dřeva. Okolí pašerácké stezky tvořily nezalesněné pastviny a dřevěný kříž byl zdaleka vidět. Proto se místu začalo říkat Bílý Kříž.
S rozvojem turistiky se začalo již koncem 19. století, r. 1894 provozoval spolek Beskidenverein restauraci v prostorách Pavloskova hospodářství, které za tímto účelem zakoupil."
První útulna „Weisse Kreutz“ vznikla již r. 1902, chatu Bílý Kříž postavil Německý spolek r. 1924. První českou chatou byl Sulov postavený v těsném sousedství daňkovy usedlosti, se kterou byl propojen. Hotel Baron (dnes Kysuca) vznikl r. 1932 na slovenské straně hranice. V průběhu 20. století se z Bílého Kříže stalo významné turistické zázemí zejména pro obyvatele Ostravska. Dnes se v objektech Bílý kříž, Sulov a nově postavené dřevěné chatě nachází apartmánové byty.
U chaty Sulov pramení Černá Ostravice tvořící zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem.
Na cestě z Visalají stojí vědecká výzkumná stanice zkoumající vlivy dopadu skleníkových plynů (CO2) na vegetaci.
Visalaje
Významné rekreační středisko a osada na konci údolí Sihelského potoka, konečná zastávka autobu-su z Frýdku – Místku, Pražma a Krásné. Turistická chata zde byla postavena v roce 1930. V roce 1970 vznikl velký hotel. Východisko turistických tras na Bílý Kříž, Lysou horu, Grůň a Travný.