Kopřivnice

Zpět na všechny zajímavosti

Kopřivnice leží na severovýchodní Moravě v malebném údolí v podhůří Beskyd. Obklopují ji zalesněné kopce Bílá hora na západě, a Červený kámen na jihovýchodě s nejvyšším vrcholem 690 m.n.m. Společně s nedalekým Štramberkem, také často označovaným za moravský Betlém, Freudovým Příborem, jedním z nejstarších měst na severovýchodě Moravy a romantickými Janáčkovými Hukvaldy tvoří lašskou bránu otevírající cestu do Beskyd a Valašského království.

Vlastní počátky Kopřivnice jsou spjaty s hradem Šostýnem, který byl založen koncem 13. století. První písemná zmínka o Kopřivnici je z roku 1437. V roce 1910 byla obec Kopřivnice povýšena na městys, a v roce 1948 na město. V té době měla asi 4700 obyvatel. Velký rozvoj nastal především s rozvojem výroby automobilů v 60. a 70. létech minulého století, kdy podnik Tatra byl ve městě naprosto dominantním. V té době došlo také k největšímu budování ve městě, kdy bylo zcela zbouráno staré centrum a postaveno nové, vznikala nová sídliště.V současné době má Kopřivnice přes 23 000 obyvatel, a je druhým největším městem novojičínského okresu.

Kopřivnice je známá především výrobou automobilů Tatra (založení Šustalovy kočárovky v roce 1850, první automobil Präsident v roce 1897), automobilovým muzeem, slavnými rodáky – olympijským vítězem v bězích na dlouhé tratě a čs. sportovcem století Emilem Zátopkem, akademickým malířem Zdeňkem Burianem, a hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem. Z automobilových závodníků jsou nej-známější Adolf a Josef Veřmiřovští.

Město Kopřivnice je především průmyslové, nemá množství historických památek. Přesto je zde mnoho zajímavých míst, která stojí za zhlédnutí. Je to město s množstvím zeleně a parků i ve středu města, navíc obklopené zalesněnými kopci, skalními útvary, zahradami. Městskou dominantou je chrám sv. Bartoloměje, dále automobilové Muzeum Tatra a Muzeum Fojtství s expozicí kočárů a majoliky, Lašské muzeum v Šustalově vile. Na Lašské naučné stezce, která spojuje Kopřivnici s těsně přiléhajícím Štramberkem, můžete navštívit rozhlednu na Bílé hoře, zříceninu hradu Šostýna, skalní útvary Váňův kámen, Raškův kámen s vyhlídkou, a Kamenárku v bývalém lomu, ve kterém vzniká botanická zahrada.

Chrám sv. Bartoloměje

Dominantou Kopřivnice je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje, který byl dostaven v roce 1894. Vysvěcen byl o rok později. Byl postaven po zbourání původního dřevěného kostela z poloviny 16. století, ze kterého bylo převzato několik soch a obrazů. Jedná se o trojlodní neogotickou stavbu s vysokou štíhlou průčelní věží zakončenou jehlancovou střechou. Interiér vymaloval mistr Kot z Vídně.

Muzeum Tatra

Nejnavštěvovanějším místem města je Automobilové muzeum Tatra v centru města, které obsahuje rozsáhlou sbírku osobních i nákladních automobilů značky, motorů, pohlednic, trofejí ze závodů a podobně. Jeho součástí je stálá expozice manželů Dany a Emila Zátopkových, našich úspěšných lehkoatletických olympioniků. Venkovní poutač muzea tvoří motorová rychlíková souprava z roku 1936, zvaná Slovenská strela. V roce 2010 byla prohlášena národní technickou památkou. Na obrázku vpravo je replika 1. automobilu postaveného ve střední Evropě – vůz Präsident z roku 1897.

Součástí muzea je také obchod se suvenýry (neplatí se vstupné), kde je možno zakoupit modely autíček Tatra, stavebnicové modely, knihy, trička, čepice, klíčenky, skleničky a propisovačky s obrázky a logem Tatra, samolepky, pohlednice a další upomínkové předměty.

Rozhledna Bílá hora Rozhledna připomínající symbol struktury DNA, tzv. spirálu života, měří 43 metrů. Nachází se na hranicích měst Kopřivnice a Štramberk na vrcholu stejnojmenného kopce ve výšce 557 m.n.m. Z množství cest, které vedou na Bílou horu, je nejkrásnější „Sluneční cesta“ zdobená znameními zvěrokruhu. Na konci cesty nás čeká malebný výhled na Beskydy a Jeseníky.

Šustalova vila Budova vily v klasicistním stylu z roku 1889 se nachází v městském parku u vlakového nádraží. Původním obyvatelem byl syn zakladatele slavné kočárovky Josef Šustala, který se zde se svou rodinou nastěhoval v květnu 1890. Ze stejného období pochází i sousední vila Josefova bratra Adolfa a jeho rodiny. Sem přestěhoval kopřivnický rodák Emil Hanzelka své soukromé sbírky a započal s vlastním utvářením expozic tehdejšího Lašského muzea (proto je budova dodnes známá pod názvem „Lašská vila“), které bylo otevřeno dne 24. 8. 1947. Převážnou část expozic tvořily předměty národopisného a vlastivědného charakteru. K nim se později přidaly výrobky místní továrny na hliněné zboží (tzv. umělecká majolika a keramika) a časem i historické vozy a příslušenství z produkce místní automobilky Tatra. V roce 1953 bylo rozhodnuto, že se stávající Lašské muzeum přebuduje na muzeum automobilového a keramického průmyslu. Z důvodu stále přibývajících nových exponátů, o což se velkou měrou zasloužil bývalý mistr sportu Josef Veřmiřovský, byl roku 1967 v blízkosti vily postaven prosklený výstavní pavilón (dnes již neexistující). Vila se tak stala administrativní budovou muzea, jež bylo převedeno do správy tehdejšího podniku Tatra, n.p. Dne 18. 2. 1999 byla budova prohlášena za kulturní památku.

Muzeum Fojtství je jednou z nejstarších budov ve městě. Nynější zděná stavba pochází z roku 1789. V roce 1822 se zde narodil zakladatel kočárovky Ignác Šustala. V roce 1850 zde započal řemeslnou výrobu lehkých bryček, později i luxusních kočárů, a dal tímto základy pozdější světoznámé automobilce Tatra. Dnes je zde umístěna expozice kočárů a saní, sektor věnovaný Ignáci Šustalovi, sbírky archeologické a etnografické, a pořádají se tématické výstavy.

Váňův kámen

je významný skalní útvar na jihovýchodním svahu Bílé hory, tvořený stmelenými valouny a bloky štramberského vápence druhohorního stáří (jura – křída). Prof. K. J. Maškou byly u Váňova kamene nalezeny pazourkové nožíky a bronzové jehlice.

Váňův kámen je opředen četnými pověstmi. V jedné z nich se říká, že na tomto místě upustil čert při letu kámen, a proto se mu říkalo „Čertuv kameň“. Svůj nynější název dostal až v 19. století podle sedláka, kterému patřily okolní pozemky.

Váňův kámen byl svědkem významných selských povstání (v roce 1643 a 1695). Skalisko umožňovalo rebelům výhled až k hukvaldskému hra­du.

Nejstrmější východní stěna slouží horolezcům k zajištěným výstupům. V roce 1993 byl vyhlášen přírodní památkou.

Šostýn

zřícenina hradu, 441 m.n.m. Hrad byl založen mezi lety 1280 – 1290 rodem z Hückeswagenu. Zakladatelem měl být hrabě Jindřich z Hückeswagenu. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1347. Roku 1420 byl dobyt a vypálen biskupským vojskem. Hrad poté ležel pět set let v ruinách. K záchraně posledních zbytků přispěl v letech 1935 až 1938 Klub českých turistů, odbor Kopřivnice. Se soustavným archeologickým výzkumem zříceniny začal v roce 1935 místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka. Za nejatraktivnější nález z hradu je považována tzv. Šostýnská Venuše. Soška měří 53 mm a je vyrobena ze slonoviny. Mnoho archeologických nálezů z hradu a jeho blízkého okolí lze shlédnout v muzeu Fojtství.

Kulturní dům Kopřivnice (KDK)

Byl postaven v centru města na místě zbourané staré části města v 60. letech. V jeho prostorách je ukryto technické muzeum vozů značky Tatra, kino, restaurace, velký sál, kde se konají různá kulturní vystoupení, taneční soutěže, výstavy. V době konání Posledního puchýře 2011 bude sídlem hlavního štábu akce, místem konání společenských akcí, a místem startu všech pěších tras.

Koupaliště

se nachází v krásném zalesněném prostředí na úpatí Červeného kamene Bylo postaveno na místě bývalého rybníka v roce 1927. V areálu se nachází 2 25m bazény, brouzdaliště, tobogán, restaurace, hřiště na minigolf a prostorná louka na míčové sporty.

Raškův kámen (492 m.n.m.)

je vápenec, na jehož vrcholu byl v roce 1951 Klubem českých turistů vybudován můstek (Raškova vyhlídka), z něhož je krásný výhled do okolní krajiny – na Červený kámen, část města Štramberka a Bílou horu.

Okružní cesta – 505 m.n.m.

Je účelovou komunikací vedoucí kolem Červeného kamene, která umožnuje přístup lesní technice, hasičům, sanitce. Je odtud pěkný výhled na severní část Štramberka s věží Trúbou.

Stadion Emila Zátopka

byl pojmenován po našem úspěšném olympionikovi, běžci na dlouhé tratě, a pozdějšímu sportovci století, který se v Kopřivnici narodil 19. 9. 1922. Získal 4 zlaté olympijské medaile na OH v Londýně a Helsinkách, 3 tituly Mistra Evropy v Bernu a Bruselu, a četná další vítězství. Součástí stadionu je plochodrážní areál, běžecká dráha a fotbalové travnaté hřiště.

Janíkovo sedlo – 493 m.n.m.

Nachází se mezi Pískovnou, Holým vrchem a Červeným kamenem. Bylo pojmenováno podle arcibiskupského nadhajného Filipa Janíka.

Husova lípa – 385 m.n.m.

Je posledním zachovalým stromem původního stromořadí, které vedlo od koupaliště k Šostýnu. Stáří se odhaduje na 150 let, výška 35 m. Obvod ve výši 130 cm nad zemí je 450 cm. V roce 1934 byl postaven Klubem československých turistů pískovcový památník s nápisem „Husova lípa“. Každoročně se zde koná vzpomínková slavnost k výročí upálení Mistra Jana Husa.

Červený kámen (690 m n. m.)

Společně s Holým vrchem, Šostýnem a Pískovnou představuje zalesněné území na východním okraji města hojně využívané pro rekreaci. Z vrcholové cesty se otevírají panoramatické pohledy na hlavní beskydské hřebeny a do Poodří až k Ostravě. Za pěkného počastí jsou vidět i Jeseníky s Pradědem. Nad koupalištěm začíná lyžařský areál se sjezdovkou. Kolem celého kopce vede tzv. Okružní cesta, účelová komunikace pro přístup lesní a požární techniky. V zimním období je využívaná jako běžkařská trasa. Mezi Červeným kamenem a Pískovnou se nachází Janíkovo sedlo s hájenkou, pojmenované podle arcibiskupského nadhajného Filipa Janíka.